Dobré zprávy

Mezi nejdůležitější pozitivní opatření nového zákona patří prodloužení platnosti národního víza typu D (pro občany třetích zemí) z 90 na 120 dní. To znamená, že budou mít více času na zajištění svého příjezdu na Slovensko a rezervaci termínu na cizinecké policii. Dalším pozitivem je, že cizinci již nebudou muset při podání žádosti předkládat jednu fotografii a odpadne také povinnost prokazovat finanční zajištění pobytu u některých typů žádostí.

Špatné zprávy

Schválená novela však přináší i špatné zprávy, které mohou pobyt cizinců v SR ještě více zkomplikovat. Nejhorší je zavedení nesmyslných kvót na podnikatelská víza. Z více než 10 000 žádostí o pobyt za účelem podnikání v minulém roce chce vláda snížit počet na 700 kvót za kalendářní rok! Proč a na základě čeho vláda dospěla k tajemnému číslu 700, není jasné.

Kromě toho musí cizinec k žádosti o přechodný pobyt za účelem podnikání přiložit i podnikatelský plán, který bude podléhat schválení ze strany ministerstva hospodářství. Reálný počet schválených žádostí se tak určitě ještě sníží. Přitom při dnešním demografickém vývoji a slabých veřejných financích by měl být každý jeden podnikatel na Slovensku vítán.

Navíc, cizinci mohou podat žádost pouze na slovenských konzulátech v jejich domovské zemi, bez možnosti územní výjimky. Kvóty jsou dále rozděleny mezi jednotlivé země v duchu politiky „na všechny čtyři světové strany“. Příklad za vše: na světového lídra v mnoha oblastech, dvacetitřímilionový Tchaj-wan, připadlo až jedno místo pro podnikatele. Ze Severní Makedonie s 1,8 milionem obyvatel očekáváme 16 podnikatelů. Je to opravdu ekonomicky a politicky nejvhodnější způsob lákání podnikatelských nápadů? Určitě ne.

Naše zkušenosti

Cizineckou policii navštěvujeme jménem našich klientů již řadu let. Vidíme a zažíváme na vlastní kůži, jak systém dlouhodobě kolabuje. Je snadné do médií prohlásit, že „využívání rezervačního systému je nově podle zákona povinné a návštěva OCP bez rezervovaného termínu bude bezpředmětná,“ ale rezervační systém ve skutečnosti nefunguje, jak by měl. Termíny pro některé životní situace často nelze vůbec získat, a když se o to snažíte intenzivně, systém žadatele jednoduše zablokuje a termíny se nadále obchodují na neoficiálním trhu.

Co dál?

Ačkoli novela tedy přináší několik malých pozitiv, bez skutečné digitalizace, transparentního systému rezervací a posílení personálu na cizinecké policii se zásadní změny nedočkáme. Pokud chcete znát holou pravdu o atraktivitě Slovenska a jeho vztahu k cizincům, kteří by byli jednoznačným přínosem pro naši ekonomiku, podívejte se na tento jednoduchý fakt: Slovensko v letech 2021–2023 vydalo 62 (šedesát dva) „modrých karet“ na pobyt a práci vysoce kvalifikovaných cizinců. Polsko jich ve stejném období vydalo 15 313 (patnáct tisíc tři sta třináct). Pak se nedivme, že slovenská ekonomika sotva dýchá.

Pokud i vy narážíte na problémy při zaměstnávání cizinců, obraťte se na nás. Odborníci z ProfiDeConu pomáhají slovenským firmám zaměstnávat cizince už více než deset let. Rádi pomůžeme i vám.

The post Pobyt cizinců od 1. 7. 2025 s novými pravidly: Dobré zprávy vs. špatné zprávy. Kdo vyhraje? appeared first on ProfiDeCon.

Podnikatelé, kteří vysílají své zaměstnance do Německa, mají vůči tamním úřadům několik zákonných povinností. Kromě včasného podání celního hlášení je třeba také vést a uchovávat dokumentaci přímo na území Německa. Celní úřady totiž provádějí pravidelné kontroly na stavbách a pracovištích a mohou požadovat okamžité předložení dokumentů týkajících se vyslaných pracovníků. Pokud je nedokážete předložit na místě, riskujete pokutu až do výše 15 000 €. A to i v případě, že doklady dodatečně předložíte ve stanovené lhůtě. Proto je užitečné poradit se s odborníky, abyste se vyhnuli případným problémům.

Dokumenty na přesně určeném místě

V celním hlášení proto musíte uvést přesnou adresu v Německu, kde se budou dokumenty nacházet. Často se uvádí samotné místo výkonu práce, například adresa stavby. V takovém případě je však nezbytné, aby všechny požadované dokumenty byly na místě skutečně přítomné a snadno dostupné. Při kontrole musí být k dispozici ihned, jinak se to považuje za porušení povinností.

Co musíte předložit okamžitě

Mezi povinné dokumenty, které musí být na místě výkonu práce, patří pracovní smlouva nebo dohoda o vyslání, která musí obsahovat informace o mzdových podmínkách. Stejně tak je nutné mít výkazy o pracovní době se zaznamenanými údaji – kdy zaměstnanec začal pracovat, kdy skončil a jak dlouho pracoval. Zaměstnavatel musí také předložit výplatní pásky, důkazy o vyplacení mzdy a potvrzení o podání celního hlášení. Velmi důležitým dokumentem je formulář A1, který prokazuje, že je zaměstnanec sociálně pojištěn v zemi zaměstnavatele, tedy například na Slovensku. Všechny tyto dokumenty musí být zpřístupněny v německém jazyce a uchovávány po celou dobu vyslání, nejdéle však po dobu dvou let.

Rovněž doporučujeme poučit odpovědné zaměstnance, zejména kontaktní osobu uvedenou v celním hlášení, aby věděla, jaké dokumenty je třeba při kontrole předložit a kde se na místě stavby nacházejí.

Je důležité, aby zaměstnavatelé nepodceňovali povinnost vedení dokumentace a připravili se na každou kontrolu zodpovědně. Jsme odborníci na podnikání v Německu, Rakousku a dalších zemích. Experti ProfiDeCon pomáhají podnikatelům už více než 10 let. Rádi pomůžeme i vám.

The post Na to si německé úřady při kontrolách zaměstnanců opravdu potrpí! appeared first on ProfiDeCon.

Základní změnou, kterou novela přinesla, je elektronické vyřizování žádostí. Kdo však očekával, že tím odpadá otravná byrokracie na odděleních cizinecké policie, mýlil se. Při zaměstnávání cizinců je proto dobré obrátit se na odborníky, kteří vás bezpečně provedou všemi úskalími byrokracie.

Papír snese vše

Dnes by cizinci měli bez problémů elektronicky vyřídit žádost o obnovení přechodného pobytu, obnovení modré karty, udělení trvalého pobytu na neomezenou dobu, udělení dlouhodobého pobytu, registraci pobytu občana EU, žádost o vydání dokladu o pobytu a žádost o cizinecký pas.

Důležité je však slovíčko „měli“. V praxi to tak úplně nefunguje. Problémem je, že k využití elektronické cesty musí mít cizinec doklad o pobytu, který má aktivovaný BOK (bezpečnostní osobní kód). A to většina z nich nemá, jelikož BOK lze aktivovat pouze osobně na pracovišti oddělení cizinecké policie!

Někdy ani BOK nestačí

Navíc, pokud si cizinci už i aktivovali BOK a žádost podají elektronicky, nakonec se musí i tak dostavit na cizineckou policii, aby jim tam nasnímali biometrické údaje a jednoduché záležitosti i tak zůstaly zase jen na papíře. Musí si to přesto odsedět a vzít si žádost. Náš tým vám rád pomůže a ulehčí vám od zdlouhavých vybavovaček na cizinecké policii.

Další změny

Novela přinesla novinky také pro zaměstnavatele. Například, právnické osoby již nemusí k žádosti o ověření pobytu cizince přikládat výpis z účtu zaměstnavatele za poslední tři měsíce, ale stačí jen potvrzení o výši zůstatku.

Součástí novely byla i změna týkající se držitelů dočasného pobytu. Tito budou nově dostávat doklady ve formě ID karet. Tyto karty, odpovídající evropským standardům, zvyšují bezpečnost, usnadňují kontrolu a prodlužování povolení. Zároveň umožňují jejich držitelům jednodušší pohyb v rámci členských států EU a schengenského prostoru.

Zaměstnávání cizinců v ČR  stále není bez problémů. My, v ProfiDeCon-u, pomáháme slovenským firmám zaměstnávat cizince již více než deset let. Rádi pomůžeme i vám.

The post Potřebujete zaměstnat cizince na Slovensku? Proč se nemůžete spolehnout na elektronické podání žádostí? appeared first on ProfiDeCon.

Rakousko si striktně chrání svůj pracovní trh a sociální systém. Jedním z opatření je fond pro dovolené a odstupné – BUAK. Jeho cílem je, mimo jiné, garantovat všem zaměstnancům stavebních podniků, že budou mít řádně placenou dovolenou.

Příspěvky na dovolenou v Rakousku

Pokud plánujete vysílat zaměstnance do Rakouska na stavební práce ve smyslu zákona BUAG, musíte počítat, kromě jiných povinností, is registrací do dovolenkového fondu.

Po registraci musíte o odpracovaných dnech vyslaného zaměstnance podávat měsíční hlášení prostřednictvím elektronického portálu a také odvádět měsíční příspěvky na dovolenou. Příspěvky se vypočítávají z hrubé mzdy zaměstnance podle platných kolektivních smluv a tarifů pro stavebnictví v Rakousku. Ty se však mohou lišit podle regionu nebo specializace zaměstnanců.

Pokud vašemu zaměstnanci vznikne nárok na dovolenou a on se rozhodne, že ji bude čerpat během vyslání v Rakousku, je možné požádat BUAK o proplacení náhrady mzdy. Fond ji následně vyplatí přímo zaměstnanci.

Ignorovaný BUAK vás může vyjít zbytečně draho

Co když hlášení na BUAK nepodáte nebo příspěvky nezaplatíte? V takovém případě může fond vaší firmě automaticky vypočítat výši příspěvků na základě údajů z tzv. ZKO hlášení budou nařízeny příplatky za dovolenou i za dny, které zaměstnanec v Rakousku neodpracoval.

Poraďte se s odborníky a vyhnete se problémům

V případě, že neuhradíte příplatky za dovolenou navzdory výzvám k jejich úhradě, může BUAK podat žalobu u příslušného pracovního a sociálního soudu v Rakousku a pohledávku vymáhat soudní cestou.

Dlužná částka se samozřejmě navýší o penále a další poplatky. V praxi jsme viděli případy, kdy společnosti nereagovaly na výzvy ze strany BUAK, přestože v Rakousku prováděly stavební práce. Následně na ně fond podal žalobu a začaly se nepříjemné soudní tahanice.

Při vysílání zaměstnanců na stavební práce do Rakouska proto doporučujeme aktivně se o BUAK zajímat a nezanedbat si žádné povinnosti. Odborníci z ProfiDeCon vám rádi poradí, jak ušetřit čas, peníze a vyhnout se zbytečným komplikacím.

The post Vysíláte zaměstnance na stavební práce do Rakouska? Musíte platit prázdninový fond BUAK! appeared first on ProfiDeCon.